Bydlení ve vlastním domě se zahradou je snem mnohých z nás. V České republice bydlí ve vlastních rodinných domech či bytech přibližně osmdesát procent obyvatel a na Slovensku je to dokonce přes třiadevadesát procent osob. Obě země se tím naprosto vymykají evropským zvyklostem nájemního bydlení, kupříkladu v Německu bydlí v nájmu víc jak polovina národa. Proč máme my Češi a Slováci tendenci bydlet ve vlastním gruntu a nájem není pro nás zrovna přijatelný? Na tuto otázku není snadná odpověď, ale zřejmě souvisí s pohledem do minulosti, kdy již v době socialismu se u nás hodně chatařilo, mnoho lidí bydleli v panelákových bytech a chalupy se stávaly vhodným útočištěm před nudnou šedí městských sídlišť.
Máme možná po předcích také vštípeno, že mít vlastní pozemek a nemovitost je základ pro šťastný život bez stresu, což je samozřejmě pravda, protože každý pronájem znamená svým způsobem, že jste jednou nohou venku na ulici a nikdy nevíte, kdy vás pronajímatel nechá vystěhovat. Tato nejistota je nepříjemná a přispívá k obrovskému pocitu stresu, já ji také zažil a prožil jsem i vystěhování z bytu v naprosto nevhodnou chvíli. A když si spočítám, kolik peněz jsem vyhodil ze své kapsy jen samotnému pronajímateli, namísto abych raději splácel hypotéku pro vlastní bydlení, dělá se mi z toho na nic.
Teď už je pozdě bycha honit, ale kdo je mladý, mel by myslet na zadní kolečka a přemýšlet konstruktivně. Mívali jsme jako rodina rodinný dům, který jsme spláceli desítky let, ale nakonec se úvěr splatil a dům byl náš. Sice jsme jej museli v podílovém spoluvlastnictví prodat, ale to nemusí být váš případ.
Hypotéky bez registru byly i za socialismu a lidé si pořizovali vlastní bydlení, není to nic nového pod sluncem a je to jedna z cest, jak bydlet ve vlastním rodinném domě a vyhnout se nepříjemnostem nájemního vztahu.