S roboty jsme se v minulosti setkávali především na automatických třídících linkách, nebo ve výrobních halách. Většinu spotřebního zboží od počítače přes pračku až k automobilu vyrábí firmy téměř bez doteku lidské ruky. Tyto inteligentní stroje však nevyžadovaly zvláštní opatření a legislativní úpravy, šlo totiž o lokální mechanismy dostupné jen povolaným osobám.
Dnes ale umělá inteligence proniká do oblasti Internetu a tím pádem je nutné stanovit přesná pravidla pro používání, a je žádoucí vymezit určité hranice. Jde především o bezpečnostní normativy a právní ustanovení a těmi se musí začít na nejvyšších místech, tedy v první řadě na půdě Evropské unie. Na toto téma hovořila s novináři koncem února eurokomisařka Věra Jourová. Úředníci se zaměří především na právní řád v souvislosti s ochrannou osobních dat, s bezpečnostními pravidly, a půjde o stanovení zodpovědnosti za jejich provoz. Právní regule musí přesně definovat, jak bude docházet k náhradě škody za újmu způsobenou umělou inteligencí, jedním z poměrně častých případů může být již brzy např. způsobená nehoda vozem řízeným robotem bez lidské posádky.
Na prvním místě bude ochrana osobních dat a bezpečnost
Robotika dnes také reguluje bankovní služby, např. pojistné smlouvy, úvěry z kreditních karet, apod. Majitel takové bankovní služby by měl mít podle nových regulí možnost nahlížet pod pokličku rozhodovacích procesů, které umělá inteligence provádí. Ta by měla chránit zájmy člověka a ne se postavit proti němu, a tak zákon na ochranu osobních údajů bude v tomto případě klíčový.
V současné době se také s osobními daty velice dobře obchoduje. Pro provoz umělé inteligence jsou klíčovým zdrojem a v praxi to dnes funguje tak, že evropské struktury data vyváží do USA. Legislativa by také měla podpořit rozvoj umělé inteligence právě na evropské půdě, poněvadž USA a Čína mají v této oblasti poměrně slušný náskok.
